Špicberky pijany nepotěší, fajnšmekři si však přijdou na své

Polární souostroví Špicberky patří se svou rozlohou srovnatelnou s Českem a třemi tisíci obyvatel mezi nejpustější a nejopuštěnější části světa. Přesto do zmrzlé oblasti míří každoročně tisíce turistů, kteří jsou odhodlaní nejsevernější část Norského království prozkoumat. Pokud si ale chtějí dát pivo, čeká je několik překvapení.

Tím nejmenším pravděpodobně budou ceny. Protože patří Špicberky pod Norsko, ceny alkoholu obecně jsou se Skandinávií srovnatelné. Platí tedy, že na cenovkách vidíte obdobnou částku jako v Česku, nicméně si ji musíte přepočítat do norské koruny, která stojí necelé tři koruny české.

Problematický je však už samotný nákup piva. V hlavním špicberském městě Longyearbyenu je pouze jeden obchod, který ač je velmi dobře zásobený, tak má zvláštní pravidla pro prodej piva a alkoholu. Koupíte ho totiž jen ve speciální sekci, jež je od zbytku obchodu oddělená a má také kratší otevírací dobu.

Zvláštností přitom je, že samotný nákup prodavači zaznamenávají. Turistům na letence vytvoří speciální tabulku, do které pak vepisují, kolik si zákazník koupil piva nebo lihovin. Víno však do kategorií nespadá a nakupovat ho tak můžete v podstatě neomezeně.

Pokud by vás tedy nákup v samoobsluze nebavil, rozhodně máte jinou možnost. Tou je šestice hospod a barů, které se v Longyearbyenu nacházejí. Pivo se v nich podává především v třetinkách, a to jak čepované, tak v lahvích. Právě nabídka lahvového piva je přitom ve špicberských barech překvapivě široká, koupit zde můžete kromě evropské produkce také pivo téměř ze všech ostatních koutů světa.

Mezi nejoblíbenější však na souostroví patří samozřejmě to z Norska, například značka Isbjørn, která má ve znaku typického ledního medvěda. Isbjørn, ležák plzeňského typu, vyrábí pivovar Mack, který sídlí na úplném severu Norska ve městě Nordkjosbotn od roku 2012.

Když jsme ale na začátku mluvili o překvapeních, tím největší je, že již několik let funguje pivovar i na samotných Špicberkách. Vyrábí pivo od roku 2015 pod značkou Spitsbergen, koupit si přitom můžete několik různých druhů – plzeňský ležák, PALE ALE, IPU, STOUT a WEISSBIER. Samozřejmostí jsou také sezónní speciály.

Nejzajímavější je ale příběh vzniku tamního pivovaru. Nápad místní rodina dostala v roce 2007, nutností ale bylo získání licence. Tu však úřady v roce 2009 odmítly vydat. Zakladatelé pivovaru se tak rozhodli protlačit změnu zákona z roku 1928 tak, aby mohli alkoholické nápoje na Špicberkách vyrábět. To se povedlo, a loni dosáhla produkce pivovaru už 250 tisíc litrů.

Facebook Komentáře

Související